Posedlí Dakarem Open Air 2023

Přípravy ..

Moje přípravy na tuto akci už probíhaly týden dopředu. Nabíjením powerbanky počínaje, koupí rychlejší paměťovky do akční kamery konče. To proto,. že tentokrát jsem to chtěl ještě obohatit o video. Předpovědi počasí ale už týden dopředu podávali nepříznivé plány na víkend. Celodenní déšt se bohužel stal i v sobotu jistou skutečností a ještě ráno jsem zvažoval, zda má vůbec cenu se Posedlích Dakarem účastnit. Zejména z obav o to, zda budu vůbec fotit. Canon R10 není voděodolný, a objektiv, který jsem měl připojen také ne. V kombinaci s celodenním deštěm je riziko smrti foťáku docela vysoké.

Jenomže tohle je akce, kterou si nemůžu nechat ujít a to se určitě nepovažuji za supernadšence. Možná je to způsobeno i tím, že změnou v pracovním životě se k focení prakticky vůbec nedostanu a tedy mě ani riziko zníčení techniky prostě nezastaví.Zkrátka za jiných okolností bych se akce nejspíš neúčastnil.

Tak jedeme...

No ale co, vzal jsem rodinku a se slovy "to je taky dost, že jsi nás někam vyvezl" jsme vyrazili směrem do Sedlčan. Z domova to máme asi 80km, takže prakticky přes sedmero kopců a sedmero potoků. Po příjezdu do Sedlčanské kotliny, kousek za Sedlčanama nás autokrosovém v areálu přivítali s přáním "krásného slunečného dne". S naším příjezdem už bylo skoro půl dvanácté, takže parkoviště praskalo ve švech. Možná trochu překvapující vzhledem k počasí, ale šílenců se očividně najde hodně. Možná bych se mohl označit výrazem dvojnásobný šílenec, protože vstupenky, které byly v předprodeji jsem záměrně kvůli počasí nekupoval. Plánoval jsem je kvůli počasí koupit až na místě.

Jak to na místě vypadalo.

Po koupi vstupenek jsme procházeli poloprázdným dakarským bivakem, protože většina účastníků a účinkujících se soustředila u hlavní tribuny ke společnému foto. Alespoň tak byl prostor pro natočení doprovodné techniky. Stejně jako vloni se hned z kraje zaparkoval Kolomý gang a Orion tým s Martinem Michkem. Dále pak překvapení v podání Zdeňka Tůmy, který si toho na Dakaru 2023 užil víc než chtěl, druhou stranu obýval Ming racing team s Františkem Brutovským, který má v plánu se účastnit následujícího Dakaru. V půlce bivaku se pak možná trochu neštastně nacházel občerstvovací koutek, protože v určitých chvilkách se lidí čekajících ve frontě hromadilo více než bylo potřeba. Prohlížení techniky pak bylo spíš dalším adrenalinovým zážitkem s očekávající horčicí na rameni.

No ale abych bivak dokončil, nesmím zapomenout ani na Karla Trněného s bíložlutým Fordem, Davida Pabišku, který na dráze předváděl krávovinky i se spolujezdci z řad diváků, Tomáše Ouředníčka s jeho novou dakarskou Toyotou, o kousek dál také Martina Prokopa, tentokrát ne se Shrekem, ale s Fionou, tedy závodním Fordem Fiesta a na konci i s MM technology teamem v podání Martina Macíka a závodními kamiony Frantou (Liaz), Čendou (Iveco) a Projektem 2030.

Hledat místo, odkud se bude pěkně fotit a točit, nebylo vůbec jednoduché. Všudypřítomné bahno, velké louže a plná divácká místa mi umožnila postavit se jen tam, kde po chvilce ježdění účastníků nechtěl nikdo moc stát. Chráněni deštníky jsme se ale hrdinsky na ta místa postavili a používali je jako štít proti bahením bombám. I tak jsme ale sem tam nějakou hroudu schytali. Při pohledu na kolegy návštěvníky jsme ještě dopadli dobře. 

Po druhých jízdách, tedy po třetí odpoledne jsme se ale rozhodli, že bahení lázeň spolu se sprchou už nám stačila. Navíc mi došlo místo na paměťovce ve foťáku, čímž jsem si řekl, že focení už stačilo. Vyrazili jsme tak zpět k autu a pak znaveni zase přes sedmero kopců a sedmero potoků domů. 

Zhodnocení

I přes nepřízeň počasí bych akci Posedlí Dakarem Open Air 2023 označil jako za velmi povedenou a harmonogram byl plněn poctivě. A kdo tam byl a neodvezl si domů alespoň trochu bahna, jako by tam ani nebyl. Kdo tam doopravdy nebyl, o hodně přišel. 
V přípravě mám ještě video, ale k nedostatku času to ještě chvilku potrvá.

Strana:  1 2 3 4   další »