Mistrovství v balonovém létání 2024

Nejdřív nákuk do histrorie

Na úvod se ale nejprve krátce vrátím k předchozím ročníkům. První ročník se konal před 4 lety a také na jindřichohradeckém letišti. Místní tak mohli poprvé na obloze v jednu chvili spatřit desítky balonů. Tehdy bylo i štěstí na počasí, takže jestli si dobře pamatuji, startovalo se každý den. Mezi veřejností byl o tuto událost už tehdy velký zájem a tedy se dalo počítat i s narůstajícím zájmem do dalších ročníků. 
Ten druhý už neměl takové štěstí na počasí a přibližně polovina z celé soutěže se nekonala. Ačkoliv to ze země neni vidět a zdá se, že start proběhnout může, počasí tam nahoře je trochu jiné. Zklamaní fanoušci tak trávili hodiny na letišti bez toho, aniž by nějaký balon ve vzduchu viděli. 

Úvod k ročníku 2024

A teď k tomu současnému třetímu ročníku. Balonové létání má nejen mezi místními velkou fanouškovskou základnu. Dokonce si troufám říct, že je větší než poslední akce konaná na jindřichohradeckém letišti v podání tradičního Leteckého dne. Neznám sice ani přibližná čísla o počtu návštěvníků, ale pro příklad uvedu, že množství přijíždějících aut, která v době konání večerních "Balonových žárovek", tvořilo kolonu až ke 2km vzdálenému nádraží v Jindřichově Hradci. A k tomu další velká vlna se řítila v podání pěších od parku a kostela sv. Jakuba.

První den

Začátek akce, tedy první den nebyl zcela tím ideálním začátkem. Ve středu 21.8. se bohužel nelétalo a tak měli účastníci alespoň možnost se aklimatizovat prostředí. Zvláště pak toho mohly využít mezinárodní posádky nejen z Evropy, ale i Brazílie, USA a nebo třeba od protinožců z Austrálie. 

Den druhý .. začátek

Druhý, tedy čtvrteční den už byl plně soutěžní a konaly se nejen ranní lety od 6. do 9. hodiny, ale i ty odpolední od 18. do 20. hodiny. U těch ranních jsem měl možnost sledovat balony, při cestě do práce. Prakticky kolem mě měly nízký průlet, takže se je dalo moc pěkně zachytit. Při spěchu do práce to ale moc nejde, takže alespoň drobné zpomalení jsem využil k natočení na GoPro. Zkrátka zajímavá podívaná.
Odpolední start jsem si ale už nemohl nechat ujít. Vzlet byl z letiště a to s úkolem zvaným "Hon na lišku", tedy spíše hon na balon, kdy první odstartoval a po chvilce ho měly následovat ostatní. Nafouknutí a start všech balonů najednou byl skutečně ohromujícím zážitkem, který nedokáže zachytit žádná kamera ani foťák i když se snažíte sebevíc. Zkrátka vzdušná monstra. Takovým malým zpestřením byla účast prezidenta České republiky Petra Pavla, který v rámci své dovolené navštívil letiště a proletěl se v jednom z balonů. Přistání se pak událo přibližně 2km od startu v blízkosti Velkého Ratmírova. Některé posádky to dokonce zaparkovaly uprostřed vesnice a skládaly balon mezi domy.

Den třetí .. konečně jsem se také rozjel

Páteční den započal ranním vzletem kousek od obce Pleše. Vítr foukal směrem na Červenou Lhotu, přes Deštnou a letělo se skoro až k Mnichu. Na tento den jsem si vzal už v práci volno, takže s trochou přivstání jsem měl možnost fotit už od rána. Jen ta vstávačka by nesměla být tak otravná, takže než jsem se vyhrabal z postele, balony už byly na cestě. Nějaké průlety jsem pak přece jen zachytil, protože mi doslova létaly nad hlavou. Zkrátka, jak říká pořekadlo, o hoře a Mohamedovi.

A teď pro mě asi to nejzajímavější. Večerní lety jsem si prostě nemohl nechat ujít. Takže fajn, plán byl. Už jen kouknout na Facebook, shlédnout odkud asi tak budou probíhat starty a jede se. Páteční večerní starty probíhaly v okolí Matné formou volného startu, tedy kde si kdo najde místo. Úkol jasný, sledovat auta vezoucí balóny. Bylo chvilku před 18. hodinou a dojel jsem kolonu směřující k Ratiboři. Před obcí jsme se všichni zastavili a čekali co bude dál. Tedy několik posádek balonů, hromada spolučumistů a já. Nejspíš se úplně nelíbilo místo, takže se po patnácti minutách čekání jelo dál. Pokračovali jsme přes Roseč až do Stajky, kde se kolona opět zastavila a dalších deset minut se hledalo místo, kde to rozbalit. Místní si museli asi klepat na hlavu, co je to za komedii, protože tolik aut co jelo v koloně, tudy neprojede ani za celý den.
Už se i vypouštěly zkušební balonky, pro zjištění jak to fouká. Moc jsem toho neviděl, protože jsem byl uvězněn v koloně za kopcem. Poté, co se kolona rozjela dál směrem na Polště, jsem si už říkal, tak kam to až dojedem. Za Polští se ale konečně už podařilo najít to správné místo a začalo vybalování. Trochu mi to připomnělo, jako když si kočka vybírá místo na sraní. 
Popravdě jsem ani nevěděl, kolik balonů jede v té koloně. Zpočátku to byly čtyři posádky, v cílovém místě se ale rozbalilo sedm balonů. Takže cestou jsme asi nabalili další. Co si budeme povídat, tím líp. Alespoň je co fotit. Než se podařilo balony vybalit a nafouknout, uplynula necelá půlhodinka a start proběhl přibližně v 19. hodin, kdy většina posádek už byla vysoko na nebi.

Balonové žárovky

Po startu, kdy všechny balony odletěly, jsem zase pospíchal zpátky domu, nabrat rodinu na večerní Balonové žárovky. Příprava probíhala přibližně po 20. hodině. Po předchozím dni, kdy jsme platili stovku za parkování, se nám už nechtělo dávat žebrácký příspěvek znova, za ani ne hodinové parkování a minimálně hodinovou cestu z letiště do JH. Takže jsme auto zaparkovali poblíž parku a pěšky se vydali na letiště. A rozhodně jsme udělali dobře. Však jak jsem už uváděl, ta kolona na letiště byla monstrózní. Akce Balonové žárovky začala kolem deváté večerní a trvala přibližně půl hodiny. Skutečně zajímavá podívaná, která nemá obdoby. Na focení v takové tmě nemám dostatečný objektiv, takže fotek je jen pár a ne moc dobrých. Takže do příště budu muset pořešit.

Den čtvrtý .. moc fouká

Posledním dnem Balonového mistrovství byla sobota. Ranní lety jsem si nejprve řekl, že vynechám, ale nějak jsem nemohl dospat a navíc se opět mělo letět kousek od domu. Co ale jeden nechtěl, po chvilce přišla na Facebook zpráva, že vítr fouká jinam než byl plán. Takže jsem to nakonec vzdal a udělal si alespoň ranní procházku.Většina balonů nakonec přistávala jen zakopcem u Lodhéřova a jen pár jich přelétlo přes kopec. Tuhle show jsem si už pak nechal ujít s nadějí účasti u posledního letošního letu ve večerních hodinách. Nicméně předzvěst z rána už tento start neumožnila kvůli silnému větru, a tak se poslední let nekonal. 

Na závěr

Letošní akce se dle mého nadmíru povedla. Nejen že mi balony prakticky pořád létaly nebo měly létat nad hlavou a když ne, tak jsem byl u toho na místě odkud se startovalo, ale zejména díky vlídnému počasí, na základě čehož se starty mohly uskutečnit. Z hlediska organizace nemám nic, co bych vytknul, protože informace o vzletech stačili ke včasnému přesunu do míst vzletů. Zábava to byla nejen pro účastníky, ale jistě i pro ty, kteří s nimi jezdili na čumendo.
Jestli další akce bude za rok či za dva je asi jedno. Unikátnější pro všechny to ale vidím jako ideální s dvouletým intervalem a zkrátka si dát rok natěšené pauzy.